!!V nejbližší době neplánujeme žádné aktualizace. Z důvodů pozastavení činnosti CHS!!
15. 7. Zkoušky z dogdancingu
ZKOUŠKY Z DOGDANCINGU
Mona 25/27 bodů = výborná
Connie = DISK
Něco o dni:
A nebýt naší chovatelky tak bych zapomněla holky přihlásit na dogdancingovou zkoušku dne 15.7. v Červené Řečici. Je to naše druhá účast, první byla na stejném místě ve stejné partě. .
Popravdě nám do toho šly komplikace, den předem jsem se rozhodovala jestli pojedu či nepojedu. Nakonec večer jsem rozhodla že pojedeme, i když nemáme nic vyzkoušeno a natrénováno . Večer asi 10 minut před bouřkou jsem s holkami zkusila prvky, které daly dobře, a ráno jsem ještě smolila jak by to na sebe mohlo navazovat. To byl náš veškerý trénink .
Další den jsme vyrazili na zkoušku, nechali jsme si prostor ještě na venčení a na zvyknutí na prostor. S Monou jsem se přihlásila na MD1 a tak jsme šli jako první na řadu, ještě před samotnou zkouškou jsem si to s Monou zkusila, abych věděl jak bude reagovat v prostoru (i když u ní nepochybuji), pak jsem si to zkusila s Connie a tam bylo vidět, že není úplně ve své kůži (večer jsem zjistila proč - začala hárat ).
S Monou jsme nastoupili, už jen při chůzi do prostoru jsem věděla že to bude v pořádku (chůze u nohy jak na zkoušce z poslušnosti ). Ze začátku nám trošku udělali problém pivoty, ale naštěstí s Monou jsem měla čas na opravu, další co jsem si nebyla jistá byly serpentýny (náš klus je na prd ), naštěstí vše dala krásně. Strhli nám jeden bod za pivoty a za couvání (couvá křivě). Ale získali jsme 25b/27bodů. Jediná Mona získala známku VÝBORNÁ z 12 účastníků.
S Connie jsem to zase pokazila já, protože jsem už tuto zkoušky absolvovala, tak jsem moc nekoukala na prvky a spoléhala na paměť a to se mi vymstilo. Bohužel jsem dala 2 stejné pozice a tak máme s Connie DISK.
Mona 25/27 bodů = výborná
Connie = DISK
Něco o dni:
A nebýt naší chovatelky tak bych zapomněla holky přihlásit na dogdancingovou zkoušku dne 15.7. v Červené Řečici. Je to naše druhá účast, první byla na stejném místě ve stejné partě. .
Popravdě nám do toho šly komplikace, den předem jsem se rozhodovala jestli pojedu či nepojedu. Nakonec večer jsem rozhodla že pojedeme, i když nemáme nic vyzkoušeno a natrénováno . Večer asi 10 minut před bouřkou jsem s holkami zkusila prvky, které daly dobře, a ráno jsem ještě smolila jak by to na sebe mohlo navazovat. To byl náš veškerý trénink .
Další den jsme vyrazili na zkoušku, nechali jsme si prostor ještě na venčení a na zvyknutí na prostor. S Monou jsem se přihlásila na MD1 a tak jsme šli jako první na řadu, ještě před samotnou zkouškou jsem si to s Monou zkusila, abych věděl jak bude reagovat v prostoru (i když u ní nepochybuji), pak jsem si to zkusila s Connie a tam bylo vidět, že není úplně ve své kůži (večer jsem zjistila proč - začala hárat ).
S Monou jsme nastoupili, už jen při chůzi do prostoru jsem věděla že to bude v pořádku (chůze u nohy jak na zkoušce z poslušnosti ). Ze začátku nám trošku udělali problém pivoty, ale naštěstí s Monou jsem měla čas na opravu, další co jsem si nebyla jistá byly serpentýny (náš klus je na prd ), naštěstí vše dala krásně. Strhli nám jeden bod za pivoty a za couvání (couvá křivě). Ale získali jsme 25b/27bodů. Jediná Mona získala známku VÝBORNÁ z 12 účastníků.
S Connie jsem to zase pokazila já, protože jsem už tuto zkoušky absolvovala, tak jsem moc nekoukala na prvky a spoléhala na paměť a to se mi vymstilo. Bohužel jsem dala 2 stejné pozice a tak máme s Connie DISK.
|
|
5.-6. 7. Výlet směr Brno a za Bosutem
|
O svátcích jsme navštívili naše kamarády od Brna a to Páju, Martina a Floru, udělali jsme si procházku kde se teda moc holky neproběhly, protože mají teď novou vyhlášku obce. Ale to nevadí, my jsme se pobavili a psi se prošli.
Potom jsme jeli za Bosutem předat průkaz původů. Musím říct a myslím si, že z něho bude pořádný pes, už teď v 5 měsících byl skoro stejně vysoký jako Connie (Connie má 47 cm a jemu chyběly tak 2 cm). Také jsme udělali menší procházku k vodě, kde se holky vykoupaly. Bosut spíš teda štěkal, i když na konci procházky se taky odhodlal a šel plavat (přitom je to milovník vody). U Lucky s rodinou jsme strávili celé odpoledne. Grilovalo se, povídalo, a věnovalo se psům. Naše holky si tam našly zábavu na celý večer , morčata ve výběhu . Odjeli jsme kolem 21 hodiny, všichni jsme byli spokojení a jen jsme padli do postele. |
|
27. 6. Zoo Praha
V neděli jsme vyrazili do Zoo v Praze. Sešla se 3 štěňata (Buffalo, Biwa a Blueberry). Bosut to má hodně daleko, ale určitě se naplánuje něco jiného. Také jsme s sebou měli Connie, Monu a Cindy (od Adél a Filipa = Blueberry).
Všechno zvládli na výbornou, nic extra neřešili a zvířata se líbila. Já chtěla něco vyfotit, ale nějak nebyl čas . Tak alespoň nějaké momentky.
Všechno zvládli na výbornou, nic extra neřešili a zvířata se líbila. Já chtěla něco vyfotit, ale nějak nebyl čas . Tak alespoň nějaké momentky.
26. 6. První závody ve dogfrisbee
S Monou jsme se zúčastnili našich prvních závodů ve dogfrisbee. Moc jsem od nás nečekala, spíš jsem si jen jela vyzkoušet atmosféru, zjistit jak Mona bude reagovat a mít chuť cvičit a já si hodit na super terénu. Jela jsem já, Honza a Péťa (trenérka z Click dog a vlastně osoba která mě do toho uvrtala). Když jsme dojeli, tak jsme se šli přihlásit a potom rozházet a zkusit prostředí. Moje první hody teda byly katastrofa, první jsem hodila mimo hřiště do stanu a dalších 19 hodů jsem sekala trávu (házela tak nízko). No myslela jsem si, že to bude děsný trapas. Kdo mohl tušit že to dopadne tak jak dopadne.
Účastnili jsme se 2 disciplín a to:
Dog Dartbee, které je hlavně určené na přesnost, no to není naše silná stránka. V této disciplíně jsme se umístili na 29 místě z 79 účastníků. Jako zkušenost to bylo super. ♥
A překvapení bylo až u druhé disciplíny, což bylo Super Pro Toss and Fetch Divizion II. V této disciplíně bylo hlavní nasbírat co nejvíce bodů. Hodů kolik chceš, ale počítalo se pouze 5 nejlepších. Když jsme nastupovali tak jsem věděla, že nebude problém v motivaci, maximálně ve mě. Nakonec to dopadlo nad moje očekávání. Já prostě házela a Mona běhala vše chytala a zachraňovala mi hody. Při prvním kole jsme získali 17 bodů z možných 25, a dělili se o 2-4 místo. Ale pak nás čekalo ještě druhé kolo (body se sčítají dohromady). Druhé kolo jsme šli až ke konci, při druhém kole jsme naházeli 16,5 bodů, ale na to že Mona už byla po celém dni unavená to je super výkon ♥. Celkově jsme získali 33,5 bodů, což na první závody je krásné. Už v tu dobu jsem věděla, že jsme se umístili docela vysoko. Konečný výsledek naší účasti při této disciplíně je: 1 místo z 41 účastníků. Tímto postupujeme do Super Pro Toss and Fetch Divizion I, prý nás už v začátečnících nechtějí.
Hold hraní házené se vyplatilo, a Mona mi zachránila několik disku. Ale asi největší radost mám z toho jak krásně Mona fungovala a na to, že to byly naše první frisbee závody tak jsme měli 100% úspěšnost v chytání disků .
Děkuji za podporu, vytáhnutí a video naší trenérce Pétě, a fotky Adél Tůmová, Ku Ru CZ.
Účastnili jsme se 2 disciplín a to:
Dog Dartbee, které je hlavně určené na přesnost, no to není naše silná stránka. V této disciplíně jsme se umístili na 29 místě z 79 účastníků. Jako zkušenost to bylo super. ♥
A překvapení bylo až u druhé disciplíny, což bylo Super Pro Toss and Fetch Divizion II. V této disciplíně bylo hlavní nasbírat co nejvíce bodů. Hodů kolik chceš, ale počítalo se pouze 5 nejlepších. Když jsme nastupovali tak jsem věděla, že nebude problém v motivaci, maximálně ve mě. Nakonec to dopadlo nad moje očekávání. Já prostě házela a Mona běhala vše chytala a zachraňovala mi hody. Při prvním kole jsme získali 17 bodů z možných 25, a dělili se o 2-4 místo. Ale pak nás čekalo ještě druhé kolo (body se sčítají dohromady). Druhé kolo jsme šli až ke konci, při druhém kole jsme naházeli 16,5 bodů, ale na to že Mona už byla po celém dni unavená to je super výkon ♥. Celkově jsme získali 33,5 bodů, což na první závody je krásné. Už v tu dobu jsem věděla, že jsme se umístili docela vysoko. Konečný výsledek naší účasti při této disciplíně je: 1 místo z 41 účastníků. Tímto postupujeme do Super Pro Toss and Fetch Divizion I, prý nás už v začátečnících nechtějí.
Hold hraní házené se vyplatilo, a Mona mi zachránila několik disku. Ale asi největší radost mám z toho jak krásně Mona fungovala a na to, že to byly naše první frisbee závody tak jsme měli 100% úspěšnost v chytání disků .
Děkuji za podporu, vytáhnutí a video naší trenérce Pétě, a fotky Adél Tůmová, Ku Ru CZ.
12.-13. 6. Výlet za chovatelkou a návštěva Blueberry
sobotu jsme vyrazili do Kyškovic za mojí chovatelkou Radkou jako podpora pro další Brzáňata u vytrvalostní zkoušky. Jeli jsme tam na 8 ráno, dokud nebylo takové teplo, abych udělala nějaké fotky z akce. Pořádání zkoušky je jako vždy super a sešla se i super parta. Zkoušku úspěšně složili všichni Brzáňata. Po zkoušce jsme udělali menší focení a nesměla chybět ani společná fotka . Cestou zpátky jsem sem se stavila pro něco na na co jsem se hrozně těšila (určitě až udělá fotku, tak sem vše dám).
V neděli jsme měli plánovaný výlet do Pardubic za Zeou (Blueberry od PS). Přijeli jsme po obědě, a teda to vítání to bylo úžasný, celou dobu jsem jí měla na hlavně a v obličeji a když né tak byla u Honzi . Poté nás Adél a Filda pozvali na kávu, chvíli jsme si popovídali a pak vyrazili na menší výlet na Státní hrad Kunětická hora. Menší procházka, ale veliká socializace i pro naše holky. Viděly vláček, také oboru se divokou zvěří -to jsme potrénovali lehkou sebekontrolu, hodně psů a lidí. Vevnitř bylo hodně lidí, my jsme se letmo koukli a vyrazili zpátky. Cestou zpět jsem chtěla udělat nějaké fotky Zí, a tak i za ztížených podmínek jsme udělali nějaké fotky. Já jim dala pár rad co mohou a jak trénovat. Ale jsem z malé ďáblice nadšená jak se zatím jeví a jak to vše zvládají dobře.
Moc děkuji za starost o ní Adél a Filipe.
V neděli jsme měli plánovaný výlet do Pardubic za Zeou (Blueberry od PS). Přijeli jsme po obědě, a teda to vítání to bylo úžasný, celou dobu jsem jí měla na hlavně a v obličeji a když né tak byla u Honzi . Poté nás Adél a Filda pozvali na kávu, chvíli jsme si popovídali a pak vyrazili na menší výlet na Státní hrad Kunětická hora. Menší procházka, ale veliká socializace i pro naše holky. Viděly vláček, také oboru se divokou zvěří -to jsme potrénovali lehkou sebekontrolu, hodně psů a lidí. Vevnitř bylo hodně lidí, my jsme se letmo koukli a vyrazili zpátky. Cestou zpět jsem chtěla udělat nějaké fotky Zí, a tak i za ztížených podmínek jsme udělali nějaké fotky. Já jim dala pár rad co mohou a jak trénovat. Ale jsem z malé ďáblice nadšená jak se zatím jeví a jak to vše zvládají dobře.
Moc děkuji za starost o ní Adél a Filipe.
30. 5. Výlet k Liberci za Bufíkem
Protože začátkem týdne mi došly rodokmeny, tak už jsem se domlouvala s majiteli, že jim je dovezeme. Chci se podívat kde žijí a jak se jim daří.
Jako prvního jsem oslovila Edu s Bufíkem (Buffalo), hned jsme se domluvili na neděli, že dojedeme na 10 ráno. Eda naplánoval skoro celý den co bychom mohli dělat, nějaké posezení, debata a předání rodokmenu, také mi chtěl ukázat kde cvičí a jako poslední výlet na Ještěd. No, ale jak si můžete myslet dopadlo to jinak.
Dojeli jsme načas, nejdříve nás přivítal Bufík tak vesele, že já jsem ho měla až na hlavě. Dali jsme si kávu, vyřešili rodokmen a jeho vyplnění, já předala Edovi na záchranařinu obojek s rolničkami a mezitím si holky lítaly a hrály s Bufíkem, samozřejmě hned začaly hlídat barák (už mě to nepřekvapuje, dělají to tam kde se cítí dobře). Já tam něco maličko potrénovala a s Bufíkem jsem si hrála. Po tomto to však hned začalo se zrychlovat a mě trošku znervózňovat, že je to vše honem honem. Honza začal spěchat abychom byli co nejdříve doma a tak jsme zapomněli úplně na cvičák a jeli hned na Ještěd. Cesta na ještě byla v pohodě, já se kochala Libercem protože jsem tam byla pouze jako malá a to už si nepamatuji. Když jsme zaparkovali na parkovišti u Ještědu, tak jsem zjistila, že jsem podcenila oblečení. Hrozně foukalo a byla zima. Naštěstí Honza měl v autě bundu, tak jsem si jí vzala (i když jsem vypadala jak strašák). Cestou nahoru holky byly převážně na vodítku, hned na začátku navětřily srnu, to jsem nakonec našla a měla tam i mládě. Po cestě byl na volno hlavně Bufík, ten samozřejmě jako správný AUO musel být první. Cestou na Ještěd jsme udělali takové 2 skupinky. Honza šel dost napřed (asi 50 metrů) s Bufíkem a Monou, a já jsem šla s Connie a Edou. Samozřejmě jsme Honzovi nestačili, ale bylo mi to jedno. S Edou jsme se pobavili a byla to příjemná společnost (i když teda mluvit do kopce dává hrozně zabrat). Nahoře bylo krásně, sice foukalo, ale jak začalo svítit sluníčko bylo teplo. Výhledy byly suprové (i když já nemusím výšky, i tak jsem se kochala) jen teda tolik lidí jsem nečekala. Cestou zpátky jsme udělali pár fotek, ale to zase byly ve rychlocvaky, protože Honza nesnáší když zdržuji focením, ale povedly se.
Já děkuji Edovi za starost o Bufíka, je to úžasňák a celý Connie ♥. Také za to, že vše naplánoval (byla to příjemná změna, že jsem neplánovala já). Škoda že to vše bylo takhle rychlé, ale určitě to není poslední návštěva. Je to tam fakt krásné ♥.
Jako prvního jsem oslovila Edu s Bufíkem (Buffalo), hned jsme se domluvili na neděli, že dojedeme na 10 ráno. Eda naplánoval skoro celý den co bychom mohli dělat, nějaké posezení, debata a předání rodokmenu, také mi chtěl ukázat kde cvičí a jako poslední výlet na Ještěd. No, ale jak si můžete myslet dopadlo to jinak.
Dojeli jsme načas, nejdříve nás přivítal Bufík tak vesele, že já jsem ho měla až na hlavě. Dali jsme si kávu, vyřešili rodokmen a jeho vyplnění, já předala Edovi na záchranařinu obojek s rolničkami a mezitím si holky lítaly a hrály s Bufíkem, samozřejmě hned začaly hlídat barák (už mě to nepřekvapuje, dělají to tam kde se cítí dobře). Já tam něco maličko potrénovala a s Bufíkem jsem si hrála. Po tomto to však hned začalo se zrychlovat a mě trošku znervózňovat, že je to vše honem honem. Honza začal spěchat abychom byli co nejdříve doma a tak jsme zapomněli úplně na cvičák a jeli hned na Ještěd. Cesta na ještě byla v pohodě, já se kochala Libercem protože jsem tam byla pouze jako malá a to už si nepamatuji. Když jsme zaparkovali na parkovišti u Ještědu, tak jsem zjistila, že jsem podcenila oblečení. Hrozně foukalo a byla zima. Naštěstí Honza měl v autě bundu, tak jsem si jí vzala (i když jsem vypadala jak strašák). Cestou nahoru holky byly převážně na vodítku, hned na začátku navětřily srnu, to jsem nakonec našla a měla tam i mládě. Po cestě byl na volno hlavně Bufík, ten samozřejmě jako správný AUO musel být první. Cestou na Ještěd jsme udělali takové 2 skupinky. Honza šel dost napřed (asi 50 metrů) s Bufíkem a Monou, a já jsem šla s Connie a Edou. Samozřejmě jsme Honzovi nestačili, ale bylo mi to jedno. S Edou jsme se pobavili a byla to příjemná společnost (i když teda mluvit do kopce dává hrozně zabrat). Nahoře bylo krásně, sice foukalo, ale jak začalo svítit sluníčko bylo teplo. Výhledy byly suprové (i když já nemusím výšky, i tak jsem se kochala) jen teda tolik lidí jsem nečekala. Cestou zpátky jsme udělali pár fotek, ale to zase byly ve rychlocvaky, protože Honza nesnáší když zdržuji focením, ale povedly se.
Já děkuji Edovi za starost o Bufíka, je to úžasňák a celý Connie ♥. Také za to, že vše naplánoval (byla to příjemná změna, že jsem neplánovala já). Škoda že to vše bylo takhle rychlé, ale určitě to není poslední návštěva. Je to tam fakt krásné ♥.
|
|
|
29. 5. Vytrvalostní zkouška Mona
Dnes si Mona složila svoji 3 zkoušku. Účelem zkoušky bylo uběhnout 20 km. V průběhu byly povinné 2 přestávky a na konci se psem předvést nějaké cviky (poslušnost, aport atd..).
S Monou jel na kole Honza. Nebudu lhát, já jsem měla obavy, Mona je na mě docela dost fixovaná a také se mi to potvrdilo. Jak mě viděla, začala tahat jak blázen a pak nechtěla odejít. Ale jak jsem udělala potřebné fotky účastníků, tak jsem vyrazila s Radkou, Biggi a Connie na procházku a ušli jsme asi 7 km. Hrozně ráda jezdím k mojí chovatelce. Psi si hrají, běhají a já si popovídám.
No k našemu překvapení mi Honza volal o dost dříve a tak jsme se rychle vrátili. Mezitím měl za úkol s Monou něco pocvičit, aby neztuhla. Když jsem je viděla, bylo mi jasné, že by Mona chtěla jet znova. Potom došlo i na poslušnost, když viděl pan rozhodčí, že budu cvičit já, tak po nás chtěl nějakou poslušnost, cviky či aport. No Mona byla vzrušená že může cvičit. Pak jsem se dozvěděla, že pan rozhodčí byl zvědavý jak bude cvičit se mnou, ale že s Honzou už cvičila na bodu startu a že to vlastně ani nebylo potřeba.
Děkuji mojí chovatelce Radce za pokaždé super uspořádané zkoušky .
S Monou jel na kole Honza. Nebudu lhát, já jsem měla obavy, Mona je na mě docela dost fixovaná a také se mi to potvrdilo. Jak mě viděla, začala tahat jak blázen a pak nechtěla odejít. Ale jak jsem udělala potřebné fotky účastníků, tak jsem vyrazila s Radkou, Biggi a Connie na procházku a ušli jsme asi 7 km. Hrozně ráda jezdím k mojí chovatelce. Psi si hrají, běhají a já si popovídám.
No k našemu překvapení mi Honza volal o dost dříve a tak jsme se rychle vrátili. Mezitím měl za úkol s Monou něco pocvičit, aby neztuhla. Když jsem je viděla, bylo mi jasné, že by Mona chtěla jet znova. Potom došlo i na poslušnost, když viděl pan rozhodčí, že budu cvičit já, tak po nás chtěl nějakou poslušnost, cviky či aport. No Mona byla vzrušená že může cvičit. Pak jsem se dozvěděla, že pan rozhodčí byl zvědavý jak bude cvičit se mnou, ale že s Honzou už cvičila na bodu startu a že to vlastně ani nebylo potřeba.
Děkuji mojí chovatelce Radce za pokaždé super uspořádané zkoušky .
9. 5. Mají 3 měsíce
|
Bosut
Za ten měsíc si doma dost zvykl. Zúčastnili se kurzu poslušnosti pro štěňátka do budoucna na zkoušky. Pomalu si zvyklá na kotec, aby později ve škole neměl problém. Je velmi šikovný. Lucie s ním chodí všude, chodí socializovat mezi psy i lidi, hodně mají návštěv a tak je Krtek pořád někde v dění. Miluje lidi, vodu a úplně nejvíce psy. Už se mu teda stal i úraz, kde při hře s jiným psem si rozškubl trošku ret. Proto jeli na veterinu a tam mu udělali jeden steh v anestezii. Jsem zvědavá jak to pak vše zvládne, až budou chodit oba do školy. |
|
|
Buffalo
Od této dvojky mám úplně nejvíce informací ze všech štěňat (i z vrhu A) proto se tu můžu rozepsat. Původní plán této dvojky byly agility, ale z toho trošku opadlo a začali se věnovat na plné čáře záchranařině. Naštěstí kousek od nich mají skupinu záchranářů a tak se k nim Eda a Buff připojili a začali pomalu se dostávat do tohoto úplně pro ně nového světa. Začali zkoumat terén, procházeli sutinami i za tmy, nějaké lehké odbíhání také dělali. Zde však trošku nastal problém, Bufík nechtěl chodit k cizímu člověku, tak odbíhal na Edu. Ale to chce čas a bude to perfektní a půjde to vše ♥. A teda Eda už naučil Bufíka štěkat na povel, to má po mamince (ona to uměla jako první), a všichni z toho tam byli nadšení, že tak malé štěně už dokáže to vlastně skoro nejhlavnější v záchranařině. Mimo záchranařinu také hodně socializují ve městě, v lese, na louce atd... velmi si hrají ale i trénují nějaké základní cviky. Avšak to Eda s Bufem nemá jednoduché, je to takový malý tyran, rád okousává různé věci jak doma tak venku. Jsem velmi zvědavá jak to půjde dál a jaký si vybudují vztah. |
|
|
Biwa
Verča už je zde dost zkušená, už má doma ausíka. Proto se velmi věnují hlavně vzájemnému vztahu a chodu v domácnosti. Chodí na procházky, kde trénují chůzi na vodítku tak aby netahala. Trénují na první výstavy a také sebekontrolu a hlavně vzájemnou hru. Protože doma mají takovou malou zoo tak velmi socializují u různých zvířat (soby, orel, želvy, další psi atd...). Nastavují si pravidla v domácnosti s druhou psí a starší slečnou. Podle zpráv příchod Biwy do rodiny velmi prospěl i starší fence za to jsem velmi ráda (ale určitě to nebyl důvod pořízení štěněte = a ani to já nedoporučuji jen kvůli tomuto důvodu = nedopadne to vždy takto). Budeme držet s celou smečkou palce při první výstavě. |
|
|
Blueberry
O Blue má také velmi hodně informací, ráda si s Adél píšu a zjišťuji jak se celá rodinka má. Je to i proto, že spolu plánujeme různé akce a dogtrekking Blue je taková malá dinosauří slečna. Je to nejmenší štěně a i nejdrobnější z vrhu. Avšak na temperamentu a celkové aktivitě dokáže sourozence předehnat a přeprat (toto jsem viděla v zoo v Brně, kdy přeprala a držela pod sebou Bosuta). Je to taková malá dračice, která dává velmi zabrat zbylé smečce. Se Cindy (husky) už si krásně rozumí, občas si musí nastavit ještě pravidla, ale velmi si spolu vyhrají. Dokonce Blue dokázala rozehrát Cindy a ta si teď dokáže hrát i s majiteli. Jsem zvědavá jak bude vypadat a jak se s výchovou poperou majitelé ♥. |
|
9. 5. Ovečky - první seznámení v košáru
JJá plánovala se štěňaty jet se kouknout k ovečkám ještě u nás, bohužel situace skrz Covid a v tu dobu hodně omezené cestování jsem plány změnila. Naštěstí mám majitelé šikovný a vstřícný, že si udělali čas a přijeli do Pavlínova za ovečkami seznámit se do košáru. Původně měl jet celý vrh B a z vrhu A Browie a Sushi. Bohužel situace se měnila každým dnem. Ráno mi psala Adél od Blueberry, že mají podezření na psincový kašel takže radši zůstali doma a dávali jitrocelový sirup - a já jim děkuji, že jsou tak zodpovědní ♥. Pak jsem už nějaký ten den řešila cestu od Sushi. Bohužel se situace zkomplikovala a neměli jak dorazit (nefunkční auto). Takže jsem místo Sushi vzala své holky a pásla nakonec pouze s Connie. Konečná sestava byla: Browie, Connie, Bosut, Biwa a dokonce i Buffalo. Eda je takový menší dobrodruh, nevadilo mu vyjet a dojet na pár minut seznámit Bufíka s ovcemi do košáru, i když to má skoro 200km (celkem 400 - cesta na pasení a zpátky) a já mu za to moc děkuji, jsem ráda, že je právě u tebe a bude z něho ten záchranář ♥.
Lekci jsme měli domluvenou na 13 hodinu. Když jsme přijížděli Eda už tam čekal, pak přijeli ostatní. Verča s Biwou došli o maličko déle, ale našli to dobře. Předem napíšu to, že nemohu s ničím toto porovnávat. S Connie jsem byla poprvé u ovcí v půl roce a tak nevím jaká je přiměřená reakce. Naštěstí Jakub (trenér) to vše dost komentoval a vše vysvětloval.
Jako první šel Bufík k ovečkám. Byly připravené jehňata, která jsou živější. Bufík byl trošku zdrženlivější, osobně se nedivím, den předem byl na záchranářském výcviku a já už si předtím myslela, že to bude na něj hodně. O ovečky zájem projevil, ale nebyl tak veliký. Nebyl si dost jistý, ale my neházíme flintu do žita, a za pár měsíců to zkusí znova. I když teď nemusí projevit veliký zájem, tak to neznamená, že tam zájem není žádný. Třeba se to v něm projeví později a třeba ne.
Druhý byl na řadě Bosut. Ten chviličku se rozkoukával, ale jinak byl u ovcí sebevědomější, dost u nich štěkal, poskakoval i se zakousl do jejich vlny. Nedělalo mu problém pokud se nějaká ovce na něj podívala - nelekl se.
Třetí byla na řadě Biwa. Ze začátku se potřebovala otrkat, ale trvalo to jen chviličku. Pak se začala o ovce zajímat. Nijak hlasitě se neprojevovala, a pěkně šetřila pohyb (byla hodně často v klusu), ale teda zakousnutá do vlny byla také dost často.
Browie byl u ovcí asi po 3. Na to, že dříve do ovcí kousal atd.. tak teď se uklidnil. Občas měl tendenci se projevit hlasově a často štěkal, ale při druhém kole už to krásně dával s malým množstvím štěkání. Terez by se tomu chtěla věnovat více, tak uvidíme kdy znova půjdou na pasení.
A poslední je moje Connie, musím hned na začátku říct, že mě holka překvapuje čím dál tím víc. Je klidná a celou dobu pracuje, je to úplně něco jiného než ty 2 roky dozadu. Už chodíme i venku, minule jsem našlapala nějakých 8 km, ale nejsme si úplně jistý vším. Pokud se neblížíme k ohradě tak je vše v pořádku, pokud ano tak ovce začínají více táhnout a už hůř jsme sladěný. Doufám, že jsme začali od znova dobře a dostane nás tento trénink dál a dál ♥.
Lekci jsme měli domluvenou na 13 hodinu. Když jsme přijížděli Eda už tam čekal, pak přijeli ostatní. Verča s Biwou došli o maličko déle, ale našli to dobře. Předem napíšu to, že nemohu s ničím toto porovnávat. S Connie jsem byla poprvé u ovcí v půl roce a tak nevím jaká je přiměřená reakce. Naštěstí Jakub (trenér) to vše dost komentoval a vše vysvětloval.
Jako první šel Bufík k ovečkám. Byly připravené jehňata, která jsou živější. Bufík byl trošku zdrženlivější, osobně se nedivím, den předem byl na záchranářském výcviku a já už si předtím myslela, že to bude na něj hodně. O ovečky zájem projevil, ale nebyl tak veliký. Nebyl si dost jistý, ale my neházíme flintu do žita, a za pár měsíců to zkusí znova. I když teď nemusí projevit veliký zájem, tak to neznamená, že tam zájem není žádný. Třeba se to v něm projeví později a třeba ne.
Druhý byl na řadě Bosut. Ten chviličku se rozkoukával, ale jinak byl u ovcí sebevědomější, dost u nich štěkal, poskakoval i se zakousl do jejich vlny. Nedělalo mu problém pokud se nějaká ovce na něj podívala - nelekl se.
Třetí byla na řadě Biwa. Ze začátku se potřebovala otrkat, ale trvalo to jen chviličku. Pak se začala o ovce zajímat. Nijak hlasitě se neprojevovala, a pěkně šetřila pohyb (byla hodně často v klusu), ale teda zakousnutá do vlny byla také dost často.
Browie byl u ovcí asi po 3. Na to, že dříve do ovcí kousal atd.. tak teď se uklidnil. Občas měl tendenci se projevit hlasově a často štěkal, ale při druhém kole už to krásně dával s malým množstvím štěkání. Terez by se tomu chtěla věnovat více, tak uvidíme kdy znova půjdou na pasení.
A poslední je moje Connie, musím hned na začátku říct, že mě holka překvapuje čím dál tím víc. Je klidná a celou dobu pracuje, je to úplně něco jiného než ty 2 roky dozadu. Už chodíme i venku, minule jsem našlapala nějakých 8 km, ale nejsme si úplně jistý vším. Pokud se neblížíme k ohradě tak je vše v pořádku, pokud ano tak ovce začínají více táhnout a už hůř jsme sladěný. Doufám, že jsme začali od znova dobře a dostane nás tento trénink dál a dál ♥.
Nosework- začátky s Connie
S Connie jsme se začali věnovat další aktivitě a to NOSEWORKU. Musím říct asi prvně, že mě tato aktivita nikdy moc nezaujala. Říkala jsem si, že počkám až bude Connie starší. Nakonec nás do tohoto sportu trošku poposunula situace s Covidem. A ejhle, mě to začalo bavit a Connie taky. U Connie musím říct, že se velmi změnila. Je více energetická, ale také bych řekla, že i více roztěkaná. Avšak je velice žravá, což u ní neznám, pro ní vždy byla hračka lepší = momentálně je to jídlo. Connie nikdy nebyla na hledání nějakého pachu skrz učení. Záchranařina jí bavila celkově, ale stopy jako takové to bylo pro nás obě demotivující.
Cvičíme pod Click dog, a velmi nás to baví. Cvičíme zvlášť označení, zvlášť hledání. Hledali jsme v terénu, ve sklenicích a i v květináčích. Zvlášť děláme značení. Akorát Connie momentálně velmi nabízí chování a snaží se za každou cenu něco dělat jen aby dostala pamlsek. Je těžko označit to co chci když v jednu chvíli chce nabízet 3 možné chování. Bude to pomalejší, ale jdeme do toho naplno (i když musím toho ještě hodně dokoupit).
Cvičíme pod Click dog, a velmi nás to baví. Cvičíme zvlášť označení, zvlášť hledání. Hledali jsme v terénu, ve sklenicích a i v květináčích. Zvlášť děláme značení. Akorát Connie momentálně velmi nabízí chování a snaží se za každou cenu něco dělat jen aby dostala pamlsek. Je těžko označit to co chci když v jednu chvíli chce nabízet 3 možné chování. Bude to pomalejší, ale jdeme do toho naplno (i když musím toho ještě hodně dokoupit).
24. - 25. 4. Bufík tyran a Zoo Brno
Protože jsme měli na neděli naplánovaný výlet do Zoo a chtěli se zúčastnit všichni z vrhu B, tak k nám přijel Eda s Buffalem a přespali u nás. První reakce na mě u Bufíka byla nejistá. Já osobně jsem byla velmi ráda, protože se alespoň nepohrne hned ke všem jen co si k němu někdo dřepne. Ale asi po 5 sekundách jsem ho měla na hlavě. Jak si mě očichal začal mě oblizovat a skoro skákat na hlavu. Toto je hrozně neuvěřitelný pocit, když nás naše štěně pozná. Doma to byl chviličku boj. Holky byly nadšený z návštěvy ale zároveň z Bufíka. Nevěděly koho mají vítat více. Po okoukání začalo to pravé ródeo. Bufík a Connie to byla nerozlučná dvojka. Hodně si hráli ale i prali. Bufík hodně zkoušel a Connie mu to nedávala zadarmo. Také jsme něco potrénovali s Bufíkem, já jsem Edovi ukázala pár tiků jak na trénink na co by se když tak mohli zaměřit. Musím říct že jen takhle z chviličky, mohu tvrdit že Buffík je velmi chytrý a pokud se mu to dobře podá i hodně rychle chápe. Věřím že s Edou si padnou do noty.
V neděli nás čekala cesta do Brna do Zoo. Konečně je otevřeli, tak jsme si udělali menší sraz chovatelské stanice vrh B. Já osobně jsem tam naposledy byla jako malá, ale nic si nepamatuji. Takže to pro mě byla "premiéra", ale musím říct že zoo do kopce je docela peklo, ale zábava byla. Bosut a Bufík se viděli první a chvíli si hráli. Avšak postupně si hrál hlavně Bosut a Bufík už tolik zájem neměl. Tak jsme si dali sraz u tygra. Tam jsme narazili se setkali s první Blueberry. Měli s sebou i Cindy (Husky), bohužel s tímto plemenem Connie nemá dobré zkušenosti (rvačky, špatní jedinci atd...) a tak jí hned vyštěkala. Naštěstí jsem jí uklidnila a potom celou cestu byla Connie v pohodě, i šly holky u sebe = ona si Connie pomalu zvykne a zjistí, že né každý pes je takový. Když Biwa pořád nikde, tak jsme pomalu vyrazili. Kousek od výběhu s tygrem jsme narazili na volněpohybující pávy. To bylo u i pro mě dost fascinující. Naše holky to velmi zajímalo, ale snesly to v pohodě, štěňata to také zajímalo ale ti byli opatrnější.
Chvíli potom co jsme vyrazili mi psala Verča od Biwy, a tak jsme se vrátili zpátky. Tam se všichni přivítali a my vyrazili na tu naší pouť skrz zoologickou. Štěňata krásně chodila, koukala na zvířata a reagovala. Bylo tam i hodně psů, dětí, lidí, poznali z blízka velbloudy, pávy, zebry, žirafy nějaké opice. Já s holkami si tam potrénovala klidnou chůzi, reakce nějaké cvičení triků ale hlavně klidné všehoprojití. Nakonec jsme udělali společnou fotku vrhu B a jejich mamky Connie.
V neděli nás čekala cesta do Brna do Zoo. Konečně je otevřeli, tak jsme si udělali menší sraz chovatelské stanice vrh B. Já osobně jsem tam naposledy byla jako malá, ale nic si nepamatuji. Takže to pro mě byla "premiéra", ale musím říct že zoo do kopce je docela peklo, ale zábava byla. Bosut a Bufík se viděli první a chvíli si hráli. Avšak postupně si hrál hlavně Bosut a Bufík už tolik zájem neměl. Tak jsme si dali sraz u tygra. Tam jsme narazili se setkali s první Blueberry. Měli s sebou i Cindy (Husky), bohužel s tímto plemenem Connie nemá dobré zkušenosti (rvačky, špatní jedinci atd...) a tak jí hned vyštěkala. Naštěstí jsem jí uklidnila a potom celou cestu byla Connie v pohodě, i šly holky u sebe = ona si Connie pomalu zvykne a zjistí, že né každý pes je takový. Když Biwa pořád nikde, tak jsme pomalu vyrazili. Kousek od výběhu s tygrem jsme narazili na volněpohybující pávy. To bylo u i pro mě dost fascinující. Naše holky to velmi zajímalo, ale snesly to v pohodě, štěňata to také zajímalo ale ti byli opatrnější.
Chvíli potom co jsme vyrazili mi psala Verča od Biwy, a tak jsme se vrátili zpátky. Tam se všichni přivítali a my vyrazili na tu naší pouť skrz zoologickou. Štěňata krásně chodila, koukala na zvířata a reagovala. Bylo tam i hodně psů, dětí, lidí, poznali z blízka velbloudy, pávy, zebry, žirafy nějaké opice. Já s holkami si tam potrénovala klidnou chůzi, reakce nějaké cvičení triků ale hlavně klidné všehoprojití. Nakonec jsme udělali společnou fotku vrhu B a jejich mamky Connie.
Pasení
Znova se pouštíme do větších tréninku v pasení. Toto je aktivita, která mě velmi láká a i když začátky nebyly jednoduché. Avšak nemám v plánu s pasením končit, i když by to vedlo jen pro naši zábavu.
První lekci jsem vzala Monu, na další lekci beru Connie. Lekce máme cca po 14 dnech, tak jsem zvědavá kam to vše povede. Snad nám už covid nezkomplikuje situaci a bude se moc už aktivně pást. Jsem ráda, že jsem našla trenéra kterého dobře chápu a který mi dost pomůže a vše vysvětlí.
Video Mony ZDE
S Connie se pasení věnuji od jejího půl roku. Máme tam dost přestávek a pauz. Ale obě nás to baví a tak se snažíme dál. Je to pro mě úplně něco nového a tak se snažíme se někam dostat, ale Connie je těžko ovladatelná u ovcí, má velký tlak a já nestíhám chodit. Naštěstí do ovcí nekouše, proto pokračujeme dál (pokud by kousala tak bych v pasení nepokračovala).
Po 2,5 letech jsem změnila trenéra a místo trénovaní a jsem nesmírně teď spokojená. Konečně mi trenér poradí jak reagovat jak psa maličko zklidnit, zpomalit, usměrnit atd... Fakt jsem hrozně ráda.
K tomuto tréninku musím říct, že Connie pásla moc pěkně. Většinou je to ródeo. Teď byla klidná, zbytečně nešla do cvalu (kdy předtím to bylo nonstop), reagovala na tlak. Ale ten tlak musíme vychytat a usměrnit a sladit se. Video ZDE
První lekci jsem vzala Monu, na další lekci beru Connie. Lekce máme cca po 14 dnech, tak jsem zvědavá kam to vše povede. Snad nám už covid nezkomplikuje situaci a bude se moc už aktivně pást. Jsem ráda, že jsem našla trenéra kterého dobře chápu a který mi dost pomůže a vše vysvětlí.
Video Mony ZDE
S Connie se pasení věnuji od jejího půl roku. Máme tam dost přestávek a pauz. Ale obě nás to baví a tak se snažíme dál. Je to pro mě úplně něco nového a tak se snažíme se někam dostat, ale Connie je těžko ovladatelná u ovcí, má velký tlak a já nestíhám chodit. Naštěstí do ovcí nekouše, proto pokračujeme dál (pokud by kousala tak bych v pasení nepokračovala).
Po 2,5 letech jsem změnila trenéra a místo trénovaní a jsem nesmírně teď spokojená. Konečně mi trenér poradí jak reagovat jak psa maličko zklidnit, zpomalit, usměrnit atd... Fakt jsem hrozně ráda.
K tomuto tréninku musím říct, že Connie pásla moc pěkně. Většinou je to ródeo. Teď byla klidná, zbytečně nešla do cvalu (kdy předtím to bylo nonstop), reagovala na tlak. Ale ten tlak musíme vychytat a usměrnit a sladit se. Video ZDE
19. 4. DOV a návštěva Blueberry
|
Jako každý rok jsme vyrazili na vyšetření očí do Pardubic na Veterinární kliniku MVDr. Jiří Beránek, Ph.D. Jezdíme tam každý rok a jsme moc spokojeni. A teď to nejdůležitější a to výsledky. Ty nemohly dopadnou líp, Connie i Mona mají výsledek: PROSTÝ. Jsem moc šťastná .
Také jsme si udělali maličkou procházku s Blueberry (Zea/Blue). Krásně roste, s novou rodinou si pěkně padli do noty, je stále nejdrobnější, tak je to momentálně největší divoch a tyran. Sice to bylo jen 14 dní od doby co byl odběr, ale i tak je vždy veliká radost když nás štěně pozná a ona u nás byla až na hlavě . 
|
|
Zprávy z nového domova
První odešel Bosut, ten jediný bude jedináček v novém domově. Mezitím co je doma už vyzkoušel vodu, seznámil se s různým dobytkem, psy atd... a vše zvládl velmi dobře. Velmi dobře si zvykl na nový režim. Také se mu teda už stal menší úraz. Při hře s druhým psem si rozťal trošku pysky. Museli na veterinu a tam mu udělali stehy na stáhnutí. Ale on to nijak nevnímá, jako kdyby tam nic neměl.
Bufík je pěkný číslo. Ale pomalu a jistě k sobě nacházejí s Edou lepší a lepší cestu. Vyzkoušel už nějaké zvláštní povrchy, což se mu velmi bude hodit do záchranařiny. Je to teda ničitel, rád si hraje a dává i dost najevo kdy mu je odměna málo. Doma je to ničitel, dost okusuje nábytek. Ale s Edou na tom pracují a pomalu to odbourávají. A z čeho jsem nadšená a co umí velmi dobře a baví ho to, tak je štěkání. Nejen že první video od Edy bylo video jak na sebe štěká do zrcadla, ale rychle pochopil co po něm Eda chce a naučil se štěkat na povel (úplně jak Connie). Od Bufíka mám úplně nejvíce informací co dělá doma a na co jak reaguje atd... Moc děkuji Edo ♥
Blueberry odešla jako 3. Doma už si všichni na sebe zvykli. Ještě se tam musí kontrolovat a určovat meze, ale je to každým dnem lepší. Cindy už si s malou dost hraje, a malá provokuje a kouše. Zůstávají jí chlupy v puse až si člověk říká jestli Cindy ještě nějaké má. Zatím je to teda největší ďáblice podle psaní majitelů. Majitelé Blue/Zei mi také píší hodně často a já jsem za to neskutečně ráda, nechají si poradit či je zajímá můj názor ♥ Děkuji Adél a Fildo ♥
A poslední šla Biwa. Ona a druhý australanda Bublina si krásně rozumí. Hodně si hrají, i když na některých videí to vypadá že Biwa je ta starší (skrz chování). Je to takový mazlík. S Verčou hodně cvičí manipulaci, chůzi na vodítku a pár základních triků. Hlavně tu socializaci, i když u nich těch zvířátek je hodně.
VŠEM MOC DĚKUJI ZA STAROST O NĚ A ZA VŠEKERÉ INFORMACE O NICH ♥. JSEM VLEMI RÁDA, ŽE SE NA MĚ OBRACÍTE ♥.
Bufík je pěkný číslo. Ale pomalu a jistě k sobě nacházejí s Edou lepší a lepší cestu. Vyzkoušel už nějaké zvláštní povrchy, což se mu velmi bude hodit do záchranařiny. Je to teda ničitel, rád si hraje a dává i dost najevo kdy mu je odměna málo. Doma je to ničitel, dost okusuje nábytek. Ale s Edou na tom pracují a pomalu to odbourávají. A z čeho jsem nadšená a co umí velmi dobře a baví ho to, tak je štěkání. Nejen že první video od Edy bylo video jak na sebe štěká do zrcadla, ale rychle pochopil co po něm Eda chce a naučil se štěkat na povel (úplně jak Connie). Od Bufíka mám úplně nejvíce informací co dělá doma a na co jak reaguje atd... Moc děkuji Edo ♥
Blueberry odešla jako 3. Doma už si všichni na sebe zvykli. Ještě se tam musí kontrolovat a určovat meze, ale je to každým dnem lepší. Cindy už si s malou dost hraje, a malá provokuje a kouše. Zůstávají jí chlupy v puse až si člověk říká jestli Cindy ještě nějaké má. Zatím je to teda největší ďáblice podle psaní majitelů. Majitelé Blue/Zei mi také píší hodně často a já jsem za to neskutečně ráda, nechají si poradit či je zajímá můj názor ♥ Děkuji Adél a Fildo ♥
A poslední šla Biwa. Ona a druhý australanda Bublina si krásně rozumí. Hodně si hrají, i když na některých videí to vypadá že Biwa je ta starší (skrz chování). Je to takový mazlík. S Verčou hodně cvičí manipulaci, chůzi na vodítku a pár základních triků. Hlavně tu socializaci, i když u nich těch zvířátek je hodně.
VŠEM MOC DĚKUJI ZA STAROST O NĚ A ZA VŠEKERÉ INFORMACE O NICH ♥. JSEM VLEMI RÁDA, ŽE SE NA MĚ OBRACÍTE ♥.
11.4. Biwa odjela
|
Poslední štěně nás opustilo. Jela do rodiny s dítkem a také kde je smečka psů a různé další zvířectvo. Jeden ze psích kámošů je taky australský ovčák z CHS Australská Perla. Bude bydlet kousek od Svitav a jejich aktivita bude převážně pasení a také dogfrisbee. Vyzkouší si myslím více jako dogdancing, poslušnost případně i nosework uvidíme kam je to zavane. Ale hlavní aktivita by měla být pasení, už i proto že sami mají ovečky. Podle zpráv byla cesta v pohodě, občasné kniknutí, ale jinak byla hodná. Doma si vše prozkoumala a seznámila zatím se psí smečkou a to hlavně s ausíkem Beauty (BUB). Bublina nahradila Connie jako matku, dobře se zhostila role starší sestry. U Biwy měl zase velký problém manžel, né takový jako u Krtka, ale velmi mi přirostla k srdci jak se k němu chovala. Budou na ní volat Biwí, Bí, Bíbí, Biwo a pro nás to zůstává takto stejné.
Noc byla velmi klidná, zakňučela pouze jen jednou a to když chtěla v noci na postel. V noci byli 3x venčit bez jakékoli nehody doma. Je to šikulka. |
|
10.4. Bufík odjel
|
Jako třetí odjel další můj oblíbenec a to Bufík (Buffalo). Jela k mladému klučinovi do rodinného baráku, kde už je jeden psí kamarád Teddy. Bude bydlet kousek od Liberce a jejich aktivita bude záchranářský výcvik, ale také vyzkouší agility a snad i pasení. Podle zpráv byla cesta velmi hlučná. Bufík totiž nezapřel maminku Connie a musel se prostě opičit. Plakal a kňoural až do Ml. Boleslavi (Connie kňučela cca 1,5 hodiny také). Doma však už vše prozkoumal, seznámil se druhým parťákem a zatím si velmi dobře sedli, že se až honí. U Bufíka jsem zase měla co dělat já, tak nehorázně se podobá Connie (a nemyslím jen vzhledem, ale i povahou, jak zkoumá, co první udělal doma atd..). Neměla jsem teda nucení slzet, ale bylo to pro mě dost emotivní. Bude na něj volat Bufí, Bufe, Buffalo, Bufíku. Pro mě takto zůstává taky, jsem na něj zvědavá jak vyroste, už vidím že si ho budu plést s Connie.
Noc byla docela klidná, venčení zvládli velmi dobře, občas si knípl, ale jinak vše zvládli na 1*. Byl to největší mamánek proto tak plakal. |
|
8.4. Blue odjela
|
Dnes to zase byl pro mě velmi těžký den. Odpoledne odjela Blue (Blueberry) do nového domova. Jela k mladému páru s dalším psím parťákem Cindy (Husky). Bude bydlet v Pardubicích a věnovat se bude hlavně dogtrekkingu, také chtějí vyzkoušet agility, dogfrisbee a případně další věci. Podle zpráv cesta byla v pohodě. Občas si kníkla také, ale jinak cestu zvládla na 1*. Doma je čekalo největší seznamování a to s novým pařákem s kterým bude žít. Seznamovali se venku, a bylo vidět že Cindy z ní není úplně nadšená, ale za to Blue ta byla happy. Doma chviličku bojovali, aby se tolerovali ale večer už vše bylo v pořádku a pomalu se na sebe zvykají. U Blue jsem měla veliký problém já, když se chystali domů málem jsem se rozbrečela, naštěstí se tak nestalo a vše jsem udržela. Byla to pro mě asi největší trhlina ze všech štěňat (i vrhu A). Budou jí volat Zea, Zí, Zeuška, Zeunka. Pro mě to však bude vždy Blue.
Noc byla velmi klidná, ráno se však probudili a zjistili, že Blue/Zea si vylezla k páníčkovi na gauč a spinkala tam s ním. |
|
7.4. Krtek odjel
|
Jako první ve středu odjel do nového domova Krtek (Bosut). Jel ke slečně, která si ho pořizovala ke kynologii do školy. Krtka si s sebou vezme až do druhého ročníku (pokud školy budou už fungovat). Bude bydlet kousek od Břeclavi, sport kterému by se chtěli věnovat je hlavně dogfrisbee, ale v rámci školy toho vyzkouší více. Podle zprávy zvládl cestu bez problému, občas si kníkl, ale nic hrozného. Celou cestu většinou prospal, nemuseli ani stavět. Doma vše pečlivě prozkoumal, domov, zahradu nová zvířata atd... U Krtka měl největší problém se rozloučit manžel. Já se ani nedivím protože Krtka si vlastně porodil. Budou na něj volat hlavně Bosí, Bosi a občas Krtek. Pro mě to vždy bude pouze Krtek a Čertík.
Noc byla klidná, krásné ji prospal s venčením. |
|
6.4. 8 týden
Dnes mají štěňata 2 měsíce, zítra nám domů odjede Krtek a ve čtvrtek Blue. Poslední dva raubíři odjedou o víkendu. Vše už je připravené na odjezd do nových domovů. My už se s nimi pomalu loučíme a připravujeme se na nejhorší. Každý z nás jak já tak manžel máme své oblíbence a proto z toho máme obavy jak budeme reagovat.
Štěňata ještě před odjezdem postoupí vyšetření u veterináře zda jsou v pořádku. Největší nervy byly u Krtka (Bosut), protože do neděle (4.4.) neměl sestouplé jedno varle a druhé pořád prokluzovalo. Naštěstí dnes na kontrole jsme našly obě varlata. Ale majitelé mají za úkol kontrolovat a nechat kontrolovat u veterináře kdyby se náhodou varle vrátilo a nemohlo se najít = podle toho budeme dále postupovat. Blue zase měla maličkatou kýlu, bohužel se jí udělala asi v 6 týdnech, ale naštěstí se vůbec nezvětšovala. My pravidelně a poctivě ji zamačkávali, kdyby náhodou se vrátila a zacelila. Také jsme dali majitelům potřebné informace, kdy budou také muset nechávat kontrolovat štěně zda je kýla pořád stejná. S majiteli jsme se shodli, že operovat tak malé štěně nechceme. A pokud by ji chtěly odstranit, tak by se dohodli až při RTG vše v jednom.
Štěňata ještě před odjezdem postoupí vyšetření u veterináře zda jsou v pořádku. Největší nervy byly u Krtka (Bosut), protože do neděle (4.4.) neměl sestouplé jedno varle a druhé pořád prokluzovalo. Naštěstí dnes na kontrole jsme našly obě varlata. Ale majitelé mají za úkol kontrolovat a nechat kontrolovat u veterináře kdyby se náhodou varle vrátilo a nemohlo se najít = podle toho budeme dále postupovat. Blue zase měla maličkatou kýlu, bohužel se jí udělala asi v 6 týdnech, ale naštěstí se vůbec nezvětšovala. My pravidelně a poctivě ji zamačkávali, kdyby náhodou se vrátila a zacelila. Také jsme dali majitelům potřebné informace, kdy budou také muset nechávat kontrolovat štěně zda je kýla pořád stejná. S majiteli jsme se shodli, že operovat tak malé štěně nechceme. A pokud by ji chtěly odstranit, tak by se dohodli až při RTG vše v jednom.
Poslední věci do výbavy
|
Za chvíli se nám rozutečou štěňata do nových domovů a mě přichází poslední věci do výbavy pro štěňátka. Jako první co dostanou je startovací balíček do Farminy (vevnitř granuly, odměrka a konzerva = vše zabaleno v krásné krabici). Druhý balíček byl od Brit Care, vevnitř byly granule pro štěňata, odměrka, hračka a deníček na první rok. Jako úplná bomba byly 2 obojky Brit pro dospělého psa, ale i pro štěně a také taška, která bude ideální na přepravu různých věcí. Poslední box, který nám přišel byl od Spokojeného psa "Štěndobox". V boxu byly granule od značky Marp, šampón pro štěňata, pamlsky, odměrka, míček, piškoty a dopis se slevou a odznakem od Spokojeného psa. Tyto balíčky byly zadarmo, pouze za jejich podmínek.
Jako u vrhu A jsem chtěla i u vrhu B koupit štěňatům sady obojků a vodítek pro dospělého jedince (ze štěněcích moc rychle vyrostou). Tento krát jsem šla do značky HannahB Dogwear a jako bonus jsem jim vybrala látku, která je zároveň i reflexní. Za mě je to super nápad, také od nich jsem koupila sušené věci na žužlání (čumáčky) a dostaly jako dárek samolepku s plemenem a vizitku. Kluci mají barvu zeleno/žlutou a holky oranžovou. Také dostaly mop do Lucy&Yv barvy oranžové a zelené bez pískátka uvnitř, různé hračky (tenisáky, medvídka šustícího, krtka, ježka a klikr). Také pamlsky od Dogfitness. Další věci dostaly štěňátka od budoucích majitelů: pamlsky, hračky a přetahovala. Samozřejmostí byly granule do začátku, dokumenty jako očkovací průkaz, vyšetření očí, potvrzení a registrovaní čipu na majitelé a až mi přijdou rodokmeny, tak všechny štěňátka objedeme a dojedeme jim dovést rodokmeny (či oni k nám). Další věc a snad poslední byla od nás jako dárek pro vrhu A k jejich narozeninám, ale chtěla jsem je dát i vrhu B = je to obal na očkovací průkaz kde jsou samé ovečky. Také když jsem objednávala obojky a vodítky, tak jsem udělala objednávku i na stopovací vodítka od stejné značky jako vodítky v stejné barvě, ty si však majitelé platili sami a také štěněcí granule na delší dobu (větší množství) |
|
30.3. 7 týden
Dnes je štěňatům už 7 týdnů. Hrozně rychle to utíká a my si můžeme užívat štěňata už posledních pár dní. Jsou to pěkní raubíři, hrozně lumpačí, dovádí mezi s sebou, zlobí Connie a i Monu. Chodíme na procházky a také nás dnes čekala socializační procházka.
Jeli jsme kousíček od místa bydliště k mé trenérce. Štěňata poznala další nové prostředí, psi i děti. Šli jsme na kraťoučkou procházku, kde si mohla štěňata běhat podle svého gusta a tak i poznávat svět i reakce psů. Měli volné prostředí na reagování u psů, dětí i lidí. Skákali přes zorané pole, zavítali do louže, honili se a také u mě na zemi si dali dvacet (si zdřímli).
Také s námi byla úžasná fotografka ŠleFoto.
Jsem na ně pyšná. Krásně zvládli celou procházku (těch pár set metrů). Seznámili se v klidu se dalšími pejsky, dětmi i novým prostředím. Někdo byl ostražitější a někdo zase odvážnější. Někdo pěkný raubíř a další zase mamánek.
Jeli jsme kousíček od místa bydliště k mé trenérce. Štěňata poznala další nové prostředí, psi i děti. Šli jsme na kraťoučkou procházku, kde si mohla štěňata běhat podle svého gusta a tak i poznávat svět i reakce psů. Měli volné prostředí na reagování u psů, dětí i lidí. Skákali přes zorané pole, zavítali do louže, honili se a také u mě na zemi si dali dvacet (si zdřímli).
Také s námi byla úžasná fotografka ŠleFoto.
Jsem na ně pyšná. Krásně zvládli celou procházku (těch pár set metrů). Seznámili se v klidu se dalšími pejsky, dětmi i novým prostředím. Někdo byl ostražitější a někdo zase odvážnější. Někdo pěkný raubíř a další zase mamánek.
|
|
29.3. Vyšetření DOV a očkování
Protože byly komplikace s čipováním vyřešeny, tak jsem volala do Pardubic panu Beránkovi (odkaz na jeho stránky) na vyšetření očí. Bohužel objednávají 4 týdny dopředu, a protože u prvního vrhu to tak nebylo dlouho dopředu tak jsem to zazdila. Naštěstí mi vyšli vstříc a my tam přijeli ještě před otvírací dobou. Hold pro příště jsem poučena a k tomu mi svůj názor řekl sám pan Beránek, jak by to případně šlo ještě dělat (za veškeré informace jsem ráda a budu případně vědět do budoucna). Jenže to bych chtěla hodně, aby alespoň cesta byla v pořádku. Nejenže jsme chytli na cestě samé asi sváteční řidiče, ale také ještě před Pardubicemi se stala nehoda. Naštěstí než jsme tam dojeli tak se kolona rozjela a nakonec jsme to projeli dobře. Přijeli jsme o maličko později, ale to nebyl problém. Štěňatům oči sestřička rozkapala a pak jsme chviličku čekali (jinak jsem se docela divila, že lidi chodili do čekárny ještě před otvírací dobou = a né jedny). Po chviličce jsme vešli do ordinace, vyšetření očí proběhlo v pořádku a s tím nejlepším výsledkem. VŠECHNA ŠTĚŇATA PROSTÁ. Mezitím než vše sepsali, jsme štěňata odnesla do auta. Vrátili jsme se, vše zaplatili a odešli s dobrým pocitem k autu a s doklady. Tam jsme štěňata dali na vodítko a šli vyvenčit na trávu. Mezitím přijeli Adél s Filipem, abychom se prošli do parku i vůli socializaci.
V parku byla štěňata velmi zvídavá a hravá. Velmi je vše zajímalo: kola, ptáci, lidi, psi ale také vodítka která byla pořád připnutá na obojcích a štěňata na volno puštěná. Po asi půl hodince jsme vyrazili cestou domů. Cesta domů byla klidná a jak štěňata tak já jsem si chvíli dáchli a zavřeli oči (na pondělí jsem spala asi 2 hodiny).
Odpoledne nás čekalo ještě očkování, zde jsem uplatnila stejný princip jako u čipování a s velmi pozitivním výsledkem. Ani o tom nevěděla, že vůbec byla naočkovaná. Chvíli potom jsme ještě štěňata pustila ven na pole a pak jsem vyrazila zase dům. Odpoledne už jsme toho moc nedělali, jen odpočívali a já se trošku prospala.
V parku byla štěňata velmi zvídavá a hravá. Velmi je vše zajímalo: kola, ptáci, lidi, psi ale také vodítka která byla pořád připnutá na obojcích a štěňata na volno puštěná. Po asi půl hodince jsme vyrazili cestou domů. Cesta domů byla klidná a jak štěňata tak já jsem si chvíli dáchli a zavřeli oči (na pondělí jsem spala asi 2 hodiny).
Odpoledne nás čekalo ještě očkování, zde jsem uplatnila stejný princip jako u čipování a s velmi pozitivním výsledkem. Ani o tom nevěděla, že vůbec byla naočkovaná. Chvíli potom jsme ještě štěňata pustila ven na pole a pak jsem vyrazila zase dům. Odpoledne už jsme toho moc nedělali, jen odpočívali a já se trošku prospala.
26.3. Konečně čipování
Bohužel v této době covidu se vše protahuje a oddaluje. Kvůli komplikacím jsme čipovali štěňata až déle než bylo plánované. Naštěstí veterinářka je moje kamarádka a dlouho známe, tak jsme čipování rychle vyřídili a já mohla objednat na vyšetření očí. I když to bylo hektické a už jsem myslela, že se tam nedostaneme, tak naštěstí všichni v ordinaci pana MVDr. Jiřího Beránka v Pardubicích jsou super a chápaví a tímto jim znova děkuji.
Ohledně samotného čipování, všechna štěňata byla suprová. Já se inspirovala jedním veterinářem ze zahraničí, a s sebou jsem vzala konzervu a před samotným čipováním jsem vždy kus nabrala a dala to štěněti. A teda takhle rychlý "zákrok" jsem dlouho neviděla. Myslím, že u štěňat ideální než je člověk vše naučí. Štěňata sebou ani neškubla odporem, jen dlabala konzervu a vše bylo hrozně rychlé.
Ohledně samotného čipování, všechna štěňata byla suprová. Já se inspirovala jedním veterinářem ze zahraničí, a s sebou jsem vzala konzervu a před samotným čipováním jsem vždy kus nabrala a dala to štěněti. A teda takhle rychlý "zákrok" jsem dlouho neviděla. Myslím, že u štěňat ideální než je člověk vše naučí. Štěňata sebou ani neškubla odporem, jen dlabala konzervu a vše bylo hrozně rychlé.
23.3. 6 týden
Utíká to nehorázně, dnes už mají 6 týdnů. Musím říct, že jsou čím dál více a více otrkaní a bláznivý. Jsou to všichni malý ďáblové. Nejhorší ďáblice je Blueberry, jak dříve byla zdrženlivá, tak momentálně je velmi odvážná, stačí ji chvilička rozkoukání a už nemá s ničím problém. Ostatní jsou taky velmi akční, rádi se perou a nebo mě následují. Už jsou 3x odčervená. V pátek nás čeká čipování (to se posunulo, kvůli tomu, že jsem neměla dokumenty = ty přišli až 25.3. a jen protože jsem jim psala), a doufám, že příští týden pojedeme do Pardubic na vyšetření očí. Také nás příští týden čeká očkování. Všichni už mají vybrané majitele kam půjdou. Vše zveřejním až budou odcházet.
20.-21.3. Návštěvy majitelů
Nějak jsme to vymysleli a pozeptali a nakonec vše dobře dopadlo. O víkendu nás navštívili vybraní zájemci. Samozřejmě za hygienických a přísných podmínek. V sobotu nás čekala návštěva zájemců, kteří si budou vybírat holky. Já se přiznám už v hlavě tak nějak měla představu, jaké štěně by se mi hodilo k jakým majitelům, a osobní návštěvy mi to jen potvrdila. První přijeli Adél s Filipem první k ním přeběhli ty nejkontaktnější štěňata a to je Biwa a Buffalo. Pak hned za nimi byl Bosut a nakonec Blueberry. Ta si před nimi sedla asi metr a koukala kdo to přišel a já bych řekla že hodně přemýšlela za tam má jít. Po chvíli se však otrkala a pěkně se mazlila. Jako další přijela Verča s rodinou, ty přivítala stejně dvojice, ale zde bylo jasný kdo si koho vybral. Verča s sebou měla dceru a Biwa si ji vybrala, ta se od ní dost dlouho nehla a hodně se s ní mazlila a trápila jí.
V neděli přijeli zase zájemci na psy. První přijel Eda od Liberce. Zde byl první kontakt stejný jako v sobotu. První vítání od Buffala a Biwy, ale zde u něj zůstal Buffalo, který si vyžadoval jeho pozornost. Potom přijela Lucka s taťkou, i zde byl stejný scénář, první vítačka byla od Biwy a Buffala. Pak přiběhl Bosut a nakonec Blueberry, ta si to však rozmyslela a šla zpátky. Lucka prvkům přivezla nějaké hračky a taky když je vyndala chtěla si hrát. Jenže štěňata nechtěla, největší zábava byla papírová taška z lídlu. Zde jsem čekala jak se rozhodne Lucka ke kterému se má více (i když mě to bylo jasný hned, skoro od narození).
V neděli přijeli zase zájemci na psy. První přijel Eda od Liberce. Zde byl první kontakt stejný jako v sobotu. První vítání od Buffala a Biwy, ale zde u něj zůstal Buffalo, který si vyžadoval jeho pozornost. Potom přijela Lucka s taťkou, i zde byl stejný scénář, první vítačka byla od Biwy a Buffala. Pak přiběhl Bosut a nakonec Blueberry, ta si to však rozmyslela a šla zpátky. Lucka prvkům přivezla nějaké hračky a taky když je vyndala chtěla si hrát. Jenže štěňata nechtěla, největší zábava byla papírová taška z lídlu. Zde jsem čekala jak se rozhodne Lucka ke kterému se má více (i když mě to bylo jasný hned, skoro od narození).
16.3. 5 týdnů
Štěňata byla několikrát už venku, jsou zvyklá na obojky, ale na procházky ještě nechodíme, protože je velmi špatné počasí. Nejdrobnější je Blueberry a také zatím má nejméně chlupů. Vypadá jak poloviční oproti sourozencům. Také její váha je nejmenší ale jen o pár gramů oproti Biwě. Akční jsou velmi, hodně se perou v různých prostředí (v tunelu, pod stolem, mezi stolem, v bazénku.) Jsou zvyklé na různé povrhy (visutá kladina, houpačka, plast, nerez, guma, parkety, koberec, dlažba, lino, ale i na venkovní prostředí a to kameny, asfalt, zámková dlažba, malé kamínky, hlína i tráva). Pomalu učíme i každého zvlášť na samotu, ale to je jen tak 5 sekund.
Krásné reagují na mé volací jména (dokud nebudu vědět jaké štěně půjde kam) a to:
Bosut = Krtku, Krtí, Krťo (Nejvíce reaguje na Krtí).
Buffalo = Bufí, Bufe, Bafe, Buffalo, Fí (Nejvíce reaguje na Bufí)
Biwa = Bí, Bíbí, Biwo, Biw (Nejvíce reaguje na Bíbí, Bí)
Blueberry = Blue, Berry, Princezno (Nejvíce reaguje na Blue, Princezno)
Krásné reagují na mé volací jména (dokud nebudu vědět jaké štěně půjde kam) a to:
Bosut = Krtku, Krtí, Krťo (Nejvíce reaguje na Krtí).
Buffalo = Bufí, Bufe, Bafe, Buffalo, Fí (Nejvíce reaguje na Bufí)
Biwa = Bí, Bíbí, Biwo, Biw (Nejvíce reaguje na Bíbí, Bí)
Blueberry = Blue, Berry, Princezno (Nejvíce reaguje na Blue, Princezno)
9.3. 4 týdny
Dnes je štěňatům přesně měsíc. Už jsou to velcí raubíři, někdo více a někdo méně. Nejvíce zdrženlivá je Blueberry, ale je ještě malá, uvidíme jaká bude až bude větší. Také byla podruhé odčervená. Poprvé odčervovala veterinářka, podruhé já a co myslíte, první dávka mi všude vystříkla. Naštěstí ty další jsme dali dobře. Štěňata krásně přibývají na váze rostou. Příkrmy dostávají už denně a to konkrétně rozmočené ND granule, nebo pak mleté kuřecí či hovězí maso s mlékem. Vyzkoušela také bílý jogurt s medem, všechno jim moc šmakuje ale nejvíce maso.
6-7.3. Původní plány
O víkendu k nám měli přijet první návštěvy. Bohužel situace a omezení tomu zamezili a tak alespoň sem dám fotky štěňat, kteří už dovádějí, vrčí a štěkají. Connie i Mona si s nimi hrají a vyzívají ke hře. Je úžasné sledovat tu komunikaci. Mona je na ně jemná, a ráda se s nimi mazlí. Nechá po sobě lézt i kousat do uší = já ji miluju jaká je. Pokud bude matka tak bude úžasná. ♥
Connie už tak jemná není, ale hraje se s nimi ráda také a už ze začíná pomalu vychovávat. Také už byla štěňata poprvé venku, ale pouze na chviličku asi 5 minut. Rychle jsme to podchytili aby se vyvenčili venku, já tam něco vyfotila a zase domů. A proto sem dám pár fotek ze zahrady.
Connie už tak jemná není, ale hraje se s nimi ráda také a už ze začíná pomalu vychovávat. Také už byla štěňata poprvé venku, ale pouze na chviličku asi 5 minut. Rychle jsme to podchytili aby se vyvenčili venku, já tam něco vyfotila a zase domů. A proto sem dám pár fotek ze zahrady.
2.3. 3 týden
3 týdny jsou už s námi 4 malé kuličky. No malé už teda nejsou ale pro nás budou pořád. Chůze je stále jistější a jistější, pomalu začínají už popobíhat. Také si začínají hrát jak mezi sebou tak i s hračkami. Jsou všichni pěkně hlasití, kňourají, štěkají i vrčí. Už pěkně vnímají zvuky, a také proto je už pomalu zvykám na různé zvuky jako (vysavač, televize, štěkot psů, zvuk plechových misek = jídlo). Také už pomalu přelézají různé překážky a zkouší různé druhy povrchů (koberec, parkety, fólie, nerez, plast atd...).
Zoubky jim rostou tak, že už špatný stisk pěkně bolí. Také už vyzkoušeli první příkrm, protože Connie už pomalu nechce kojit = myslím, že jí to bolí jak jí štěňata zoubky koušou a tahají. Takže občas dostanou kaši z granulí.
Zoubky jim rostou tak, že už špatný stisk pěkně bolí. Také už vyzkoušeli první příkrm, protože Connie už pomalu nechce kojit = myslím, že jí to bolí jak jí štěňata zoubky koušou a tahají. Takže občas dostanou kaši z granulí.
28.2. - Corra uchovněná
|
Corra byla na výstavu a bonitaci přihlášena už minulý rok v říjnu. Bohužel situace se zhoršila a tak se vše zrušilo. Nakonec se bonitace přesunula na únor 2021, které se také Corra za přísných podmínek účastnila. Corra bonitací prošla a tímto se stává plnohodnotnou chovnou fenou.
Lucce letí gratulace a jsem zvědavá na další plány. Mají v plánu ještě zkoušky z pasení, tak doufám, že se nějaké budou konat. Plánují i vrh na podzim ve spojení Corra X Simba. Pokud vše dopadne dobře, tak se můžeme těšit na první vnoučátka. |
|
24.2. Vrh "A" slaví 2 roky
Nemůžu uvěřit, že už to jsou 2 roky co se náš první vrh narodil. Jsou to úžasná stvoření, všichni sportují, lenoší, procházkují i výletují. Všichni mají hodně plánu do budoucnosti, ať jít na RTG kloubů, udělat DNA testy, projít bonitací či se účastnit zkoušek či akcí sportovních i výstavních. Doufám, že situace se uklidní a vše se může začít plnit. Sama toho mám v plánu hodně a doufám, že vše vyjde.
Ale abych přešla k tomu nejdůležitějšímu a to přání. Tak vy moje malé a flekaté kuličky, přeji vám:
VŠECHNO NEJLEPŠÍ, HODNĚ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, SPORTOVNÍCH ÚSPĚCHŮ. TAKÉ AŤ VÁM VYJDOU PLÁNY VE SPORTOVNÍ KARIÉŘE, ALE TO HLAVNÍ AŤ DĚLÁTE JEN RADOST PÁNÍČKŮM A PÁNÍČCI SE O VÁS STARAJÍ TAK DOBŘE JAKO TEĎ. VŠECHNO NEJLEPŠÍ SUSHI, BROWIE, CORRO, MONA, ARIO A SKYE. MÁM Z VÁS RADOST A TĚŠÍM SE AŽ VÁS ZASE UVIDÍM ♥
Ale abych přešla k tomu nejdůležitějšímu a to přání. Tak vy moje malé a flekaté kuličky, přeji vám:
VŠECHNO NEJLEPŠÍ, HODNĚ ZDRAVÍ, ŠTĚSTÍ, SPORTOVNÍCH ÚSPĚCHŮ. TAKÉ AŤ VÁM VYJDOU PLÁNY VE SPORTOVNÍ KARIÉŘE, ALE TO HLAVNÍ AŤ DĚLÁTE JEN RADOST PÁNÍČKŮM A PÁNÍČCI SE O VÁS STARAJÍ TAK DOBŘE JAKO TEĎ. VŠECHNO NEJLEPŠÍ SUSHI, BROWIE, CORRO, MONA, ARIO A SKYE. MÁM Z VÁS RADOST A TĚŠÍM SE AŽ VÁS ZASE UVIDÍM ♥
23.2. 2 týden
Dnes jsou prckům 2 týdny. Všichni už zdvojnásobili svoji porodní váhu. Kvůli situaci covid k nám přijela veterinářka domů, kde jsme také odčervili a veterinářka zkontrolovala Monu. Měla jsem podezření aby se jí nespustila laktace. Naštěstí ne, ale bude mít přísný režim.
Bosut
|
Buffalo
|
Biwa
|
Blueberry
|
21.2. První otevřená očka a první krůčky.
Dnes jak jsem se probudila a šla kontrolovat štěňata a porodnu tak co jsem neuviděla. Buffalo má obě očka rozlepená a už na nás kouká, jemu se to vyplatí, protože teď může ve velkém prozkoumávat porodní bednu. Jedno očko má částečně rozlepené i Blueberry. Bosut a Biwa zatím nemají ani na škvírky rozlepeno, ale myslím, že zítra ráno či večer už tam budeme mít náznak rozlepení.
Buffalo zatím vede v prvenství, je to i on kdo první dělá jistější krůčky po všech 4. Všechna štěňata se už vzpírají na předních packách, a snaží se zapojovat i zadní. Ale Buffalo ten už dělá menší krůčky, pak kdo se hodně ještě snaží je Blueberry. Jsou dokonalý.
A aby toho nebylo málo, tak sem napíšu takovou dnešní večerní perlu co jsem zaznamenala. Jak se k tomu staví Mona.
Večer koukám do porodny a sleduji Monu co tam dělá. (Connie ji toleruje a nechává ji aby se starala o štěňata). A vidím jak Mona leží v porodně, kontroluje, čistí štěňata a nechává je po sobě lézt. Najednou vidím dost podobný pohyb co dělá Connie když se chce nastavit štěňatům aby měla lepší dosah na cecíky. A ejhle, KRTEK se přisál k Moně, přitom Mona nemá mléko nic. Doteď Mona vždy uhýbala, když se štěňata přiblížila k břichu, ale dnešní večer už jí to nevadilo a naopak se nastavilo.
Já ty moje holky miluju, tolerují se navzájem, nevadí jim když obě jsou v porodně a čistí štěňata. Prostě dokonalé holky ♥.
Buffalo zatím vede v prvenství, je to i on kdo první dělá jistější krůčky po všech 4. Všechna štěňata se už vzpírají na předních packách, a snaží se zapojovat i zadní. Ale Buffalo ten už dělá menší krůčky, pak kdo se hodně ještě snaží je Blueberry. Jsou dokonalý.
A aby toho nebylo málo, tak sem napíšu takovou dnešní večerní perlu co jsem zaznamenala. Jak se k tomu staví Mona.
Večer koukám do porodny a sleduji Monu co tam dělá. (Connie ji toleruje a nechává ji aby se starala o štěňata). A vidím jak Mona leží v porodně, kontroluje, čistí štěňata a nechává je po sobě lézt. Najednou vidím dost podobný pohyb co dělá Connie když se chce nastavit štěňatům aby měla lepší dosah na cecíky. A ejhle, KRTEK se přisál k Moně, přitom Mona nemá mléko nic. Doteď Mona vždy uhýbala, když se štěňata přiblížila k břichu, ale dnešní večer už jí to nevadilo a naopak se nastavilo.
Já ty moje holky miluju, tolerují se navzájem, nevadí jim když obě jsou v porodně a čistí štěňata. Prostě dokonalé holky ♥.
16.2. 1 týden
Máme za sebou první týden a zároveň ten úplně nekritičtější. Štěňátka krásně přibývají na váze a to natolik, že všechna už zdvojnásobila svoji porodní váhu. Největší a i nejtěžší je Bosut nebo-li KRTEK, má přes 1 kg a jak jde o jídlo tak je k nezastavení. Druhý největší je také pejsek a to Buffalo nebo-li CONNIESEK. Také už má přes 1 kg a ten je teda velmi akční, rád prozkoumává porodnu a snaží se nacházet ta nejhorší místa na spaní. Třetí největší je tentokrát Blueberry nebo-li PROUŽIČKA. Také má přes 1 kg a také je velmi akční, ale také velmi hlasitá. Když nespí tak mi dává jasně vědět, že ještě nespí. A jako poslední a "nejmenší" štěňátko je Biwa nebo-li PUNTIČKA. Ona má lehounce kolem 1 kg. Je zatím hodně klidná, kam i položím tam většinou usne, ale jak se má jít papat tak to vydá energie za 2.
Bosut "KRTEK"
|
Buffalo "CONNIESEK"
|
Biwa "PUNTIČKA"
|
Blueberry "PROUŽIČKA"
|
Vsuvka: Jak se na štěňata tváří Mona
Určitě by Vás zajímalo jak se na štěňata tváří Mona a naopak jak se na Monu tváří Connie. Musí říct, že mám úplně boží holky. První den jsme nechali Connie odpočinek a klid na štěňata. Pak jsem Monu už pustila do místnosti, kde je porodna. Mona hodně dlouho reagovala na to jak Connie se na ní koukala (prostě tam bylo vidět, že si Connie nepřeje aby se přibližovala). Po asi dni, už Mona mohla k porodně, kde jí hrozně zajímala štěňata. Tam jsem hlídala i já, že do porodny prostě nesmí. Ale ono nebylo potřeba, štěně bylo u dvířek a tak měla možnost si ho očichat. Když to tak bylo já koukala na Connie co ona na to, no překvapila mě. Connie koukala a pak jen položila hlavu a odpočívala dál. Mona si štěně oblízla a nechala je dále odpočívat.
A protože tu spím se štěňaty v místnosti, tak jsem jednou usnula tak tvrdě, že jsem se vzbudila až ráno kolem 4 hodiny. V tu ráno jsem vyrazila a koukala do porodny a mě spadla pusa úžasem. Obě holky ležely v porodně. Connie kojila a Mona se starala a čistila štěňata i když byla přisátá k cecíkům. Od té doby Mona si chodila do porodny sama kdy chtěla, pokud Connie nechtěla aby tam byla dala jí to najevo a Mona to respektovala a nešla tam.
Obě holky hrozně miluji, jsem ráda že se tolerují a respektují. I když se to moc často nevidí, tak jsem ráda že jim to nevadí. Pro případ kdyby jim to vadilo jsme měli vymyšlenou alternativu.
A protože tu spím se štěňaty v místnosti, tak jsem jednou usnula tak tvrdě, že jsem se vzbudila až ráno kolem 4 hodiny. V tu ráno jsem vyrazila a koukala do porodny a mě spadla pusa úžasem. Obě holky ležely v porodně. Connie kojila a Mona se starala a čistila štěňata i když byla přisátá k cecíkům. Od té doby Mona si chodila do porodny sama kdy chtěla, pokud Connie nechtěla aby tam byla dala jí to najevo a Mona to respektovala a nešla tam.
Obě holky hrozně miluji, jsem ráda že se tolerují a respektují. I když se to moc často nevidí, tak jsem ráda že jim to nevadí. Pro případ kdyby jim to vadilo jsme měli vymyšlenou alternativu.
11.2. Sushi měla na mále
Když jsem viděla, že mi píše Klárka (majitelka Amazonky), tak jsem se těšila, že bude další štěně mít RTG. No bohužel realita byla jiná.
Dnes byli objednaní na RTG až odpoledne, dopoledne byli na procházce a když se vrátili, tak Sushi nebylo dobře. Začala se klepat a hrozně slintat, v tu dobu Klárka věděla, že není něco v pořádku a už s ní vyrazili na veterinu. Nejspíš venku něco olízla, nějaký jed, protože podle veterináře, že kdyby přijeli o 15 minut dýl nebo to něco sežrala, tak Sushi umře.
Bohužel i takové jsou zprávy, i když se těším ze štěňat, tak toto mě úplně odrovnalo. Celý večer jsem byla mimo, a hrozně si přála aby to překonala a Sushi byla zase zdravá. Nějaké RTG počkají a dodělají se až ji bude líp.
Dnes byli objednaní na RTG až odpoledne, dopoledne byli na procházce a když se vrátili, tak Sushi nebylo dobře. Začala se klepat a hrozně slintat, v tu dobu Klárka věděla, že není něco v pořádku a už s ní vyrazili na veterinu. Nejspíš venku něco olízla, nějaký jed, protože podle veterináře, že kdyby přijeli o 15 minut dýl nebo to něco sežrala, tak Sushi umře.
Bohužel i takové jsou zprávy, i když se těším ze štěňat, tak toto mě úplně odrovnalo. Celý večer jsem byla mimo, a hrozně si přála aby to překonala a Sushi byla zase zdravá. Nějaké RTG počkají a dodělají se až ji bude líp.
9. 2. Vrh B
Dnes nadešel den D. Po celé probdělé noci jsme se nakonec dočkali štěňátek v úterý kolem 12 hodiny. Porod začal kolem 10 hodiny, ale nečekali jsme že nastanou menší komplikace.
První štěně bylo nejvíce problematické. Kvůli jeho váze a velikosti nešel Connie vůbec vytlačit, trápila se s ním 2 hodiny. Museli jsme maličko zasáhnout i my, a nakonec se nám to vše podařilo (nebudu lhát, už jsem chtěla plašit a volat a jet na veterinu). Naštěstí to Connie vše zvládla a v 11:50 přišel na svět první štěně: pes, blacktricolor s váhou 518g. Je to krásný a zdravý pejsek, jeho váha nás překvapila, podle moji chovatelky se s takovou váhou rodí např.: dogy, hovawarti atd... Po pejskovi už nenastaly žádné problémy a naopak štěňátka šla lehce ven. Jako další se narodilo štěně v 12:25: pes, blacktricolor s váhou 474g. Tento pes podědil po Connie zbarvení a i objevení znaků. Je to takový malý akční štěně, které moc nepoleží. Ale když si lehne tak chrupe do doby než nestane krmení. Po 2 klucích jsme se už obávaly, že se nenarodí žádné holčičky, naštěstí Connie a Mak nám udělali velikou radost. Jako třeba se narodilo štěňátko v 13:15: fena, bluemerle s pálením s váhou 458g. Když vykoukla na svět byla a je to taková malá princezna, všude samý flíček a nádherně výrazné pálení. Už jsme si nemysleli že tam bude hodně štěňat, nahmatala jsem 1-2 štěňátka. Také jsme měli pravdu, Connie v sobě schovávala už poslední štěňátko. Vykouklo na svět v 13:40: fena, bluemerle s pálením s váhou 432g. Fenka byla podobná té první, jenom má více více větší a výrazné fleky na těle. Je to taky velmi akční štěně, nikde nepoleží a teda má velmi pronikavý hlásek když se jí něco nelíbí.
A tak máme na světě nás vrh B. Jsem velmi hrdá na Connie a moc děkuji majitelce Maka, že jsem ho mohla použít v chovu. A také děkují mé chovatelce za celou dobu podpory a rad.
První štěně bylo nejvíce problematické. Kvůli jeho váze a velikosti nešel Connie vůbec vytlačit, trápila se s ním 2 hodiny. Museli jsme maličko zasáhnout i my, a nakonec se nám to vše podařilo (nebudu lhát, už jsem chtěla plašit a volat a jet na veterinu). Naštěstí to Connie vše zvládla a v 11:50 přišel na svět první štěně: pes, blacktricolor s váhou 518g. Je to krásný a zdravý pejsek, jeho váha nás překvapila, podle moji chovatelky se s takovou váhou rodí např.: dogy, hovawarti atd... Po pejskovi už nenastaly žádné problémy a naopak štěňátka šla lehce ven. Jako další se narodilo štěně v 12:25: pes, blacktricolor s váhou 474g. Tento pes podědil po Connie zbarvení a i objevení znaků. Je to takový malý akční štěně, které moc nepoleží. Ale když si lehne tak chrupe do doby než nestane krmení. Po 2 klucích jsme se už obávaly, že se nenarodí žádné holčičky, naštěstí Connie a Mak nám udělali velikou radost. Jako třeba se narodilo štěňátko v 13:15: fena, bluemerle s pálením s váhou 458g. Když vykoukla na svět byla a je to taková malá princezna, všude samý flíček a nádherně výrazné pálení. Už jsme si nemysleli že tam bude hodně štěňat, nahmatala jsem 1-2 štěňátka. Také jsme měli pravdu, Connie v sobě schovávala už poslední štěňátko. Vykouklo na svět v 13:40: fena, bluemerle s pálením s váhou 432g. Fenka byla podobná té první, jenom má více více větší a výrazné fleky na těle. Je to taky velmi akční štěně, nikde nepoleží a teda má velmi pronikavý hlásek když se jí něco nelíbí.
A tak máme na světě nás vrh B. Jsem velmi hrdá na Connie a moc děkuji majitelce Maka, že jsem ho mohla použít v chovu. A také děkují mé chovatelce za celou dobu podpory a rad.
1 pes:
Bosut od Pelestrovské studánky
|
2 pes: Buffalo od Pelestrovské studánky
|
3 feny: Biwa od Pelestrovské studánky
|
4 fena: Blueberry od Pelestrovské studánky
|
6.2. Březost 58 den
|
Connie se nám už pořádně zakulatila, má lehce sestouplé břicho a je velmi dobře připravená pro výživu štěňat. Connie už z velké časti pouze odpočívá a připravuje se na porod. Chodí si hrabat do porodny a čistí se - i když špatně na sebe dosáhne. Také hrozně ráda spí v naší blízkosti a nejlépe když o někoho může mít opřenou hlavu. Ale zároveň má dosti energie, že by radši šla běhat a aportovat. Proto chodíme na vodítku, aby nedělala prudké pohyby - znám ji.
|
A jak reaguje na toto období Mona?
Musím říct, že mě velmi mile překvapila. Určitě je to pro ní něco co zatím tolik nechápe, ale zároveň v ní trošku startuje cit pro mateřství. Maličko se chová jako kdyby měla být ona ta co porodí = chodí do porodny si hrabat i lehat. Ale přednost nechává Connie, pokud nedávám já povel, to tam jdou klidně obě. Je velice opatrná jak se jedná o Connie či je v její blízkosti. Velmi ji hlídá (několik dní zpátky když jsme šli po venku společně = teď chodím zvlášť = tak Mona k ní nepustila žádného psa. Jednoho psa vyštěkala, protože štěkal taky, ale dalších několik psů prostě jen zatarasila cestu a šlo se dál). Hodně k ní čichá a posledních pár dní i olizuje: cecíky, oči, uší, koutky tlamy a packy. V době porodu bude vedle v místnosti aby měla Connie klid, to samé platí cca tak další 2 týdny - záleží na Connie - ale vše budu pozorovat a podle toho reagovat. |
27.1. RTG Browie
Dnes byl další den, kdy mi spadl kámen ze srdce. Další štěně podstoupilo RTG vyšetření kloubů = Agger od Pelestrovské studánky "Browie".
Celý den jsem z toho měla nervy, ale odpoledne jsem nejvíce na Terez a Browieho myslela - v tu dobu šel totiž na RTG kloubu. Trošku mě zarazilo jak to tady v Jihlavě funguje, ale každý má jiný názor a hlavně i chuť čekat na výsledky. My jezdíme do Hradce Králové a jsem velice spokojená. Ale abych to nezamluvila, Browie má ty nejlepší možné výsledky, které může mít.
Celý den jsem z toho měla nervy, ale odpoledne jsem nejvíce na Terez a Browieho myslela - v tu dobu šel totiž na RTG kloubu. Trošku mě zarazilo jak to tady v Jihlavě funguje, ale každý má jiný názor a hlavně i chuť čekat na výsledky. My jezdíme do Hradce Králové a jsem velice spokojená. Ale abych to nezamluvila, Browie má ty nejlepší možné výsledky, které může mít.
|
HD - A (kyčle)
ED - 0/0 (lokty) OCD - nepostižen (ramena) SA - 0 (páteř) Tak teď se mohou vrhnout na aktivity a nic jim v tom nebrání a neomezuje je. Od nás letí veliká gratulace Terez i Browiemu. |
|
25.1. Březost 46 den
|
Connie se na začíná pomalu kulatit. Hodně odpočívá je klidnější, ale pořád má dost elánu aby hlídala. Na procházky chodíme na vodítku, aby tolik nelítala a neskákala. Zvýšili jsme denní dávku jídla, i když její apetit je momentálně neomezený.
Čas se nám krátí, a už příští týden o víkendu by mohla být štěňata na světě (ale nemusí - to je vše na feně). |
|
17.1. Connie slaví 5 narozeniny
|
Connie slaví 5 narozeniny. Je to neskutečný jak to utíká, až tomu nemohu uvěřit. Už je to přes 5 let, kdy jsme poznala naší chovatelku a neskutečně mě se vším pomohla. A dala mi můj sen Connie. Tako jsou to 2 roky kdy bylo potvrzeno, že se narodí vrh A. Neskutečně to letí.
Tak Connie přejeme ti všechno nejlepší, hodně zdraví, buď pořád taková jaká jsi. Doufám jen, že jsi spokojená a hlavně aby tě dcera tolik nezlobila. A malý co máš v sobě také. Udělala jsem Connie pár zimních fotek a musím říct, že jí teda nehorázně zima sluší ♥ 
|
|
6.1. Potvrzená březost
|
Asi 14 dní před plánovaným sonem jsem hledala veterinu, kde sono dělají ve stoje. Našla jsem ji v Hlinsku, kde ji doporučovala i moje trenérka z Click dog. Den předem jsme Connie ostříhala chlupy na břiše aby byl o maličko lepší přistup.
U veterináře jsme stejně čekali cca hodinu, protože nás o minutu předběhli jiní lidé. Naštěstí už jsem věděla jak to chodí, ale i to jak se chová fena. Na sono jsme jeli jen aby to potvrdil veterinář. Vyšetření dělala studentka na praxi, a našli tam minimálně 4 malé kuličky. Tak uvidíme kolik nakonec štěňátek bude (sono není přesné, pouze potvrzuje zda krytí dopadlo dobře), protože se může stát, že se štěňata mohou vstřebat. Tak jen budeme držet palce. |
|
2.1. Výlet do Prahy
|
Výletu není nikdy dost, a protože chlap musel jet do Prahy na byt, tak jsme se přidali taky. Jela Mona i Connie. Tam jsme si udělali výlet s Čipem a venčící paničkou Bětkou a australskou slečnou Jessie a paničkou Anežkou. Musím teda říct že se Mona hrozně líbila Jessie, ale obráceně už tolik ne. Moně se moc nelíbila, hodně jí otravovala pořád si chtěla hrát, ale jak si začala hrát s jiným tak to už se jí nelíbilo. Hold Mona si hrát neumí s nikým jiným jen s Connie. Máme i fotku, kterou jsem upravila já, ale vyfotila jí Bětka.
|
|
1.1. Výlet se Zuzkou
Hned na nový rok jsme si udělali s Monou výlet kousek ke Žďáru nad Sázavou. Setkali jsme se tak s kámoškou Zuzkou a paničkou. Vyšly z toho krásné fotky, můžete sami posoudit.
|
|
